Příběhy z našich cest: Kudy z nudy

Byl krásný podvečer a naše skupina se po náročné cestě usadila na malé pláži u Máchova jezera. Měli jsme krásný výhled, to nutno podotknout. Cosi nám ale našeptávalo, že tohle určitě není ta nejúžasnější pláž po celém obvodu jezera. Možná bychom si zasloužili víc nadýchaného písku, méně odpadků a sympatičtější stromy. Nu, a tak naše zraky padly na pláž nacházející se za nevinně vypadajícím plotem. Každá kovová tyčka v plotu se tvářila velmi příjemně, až na ten nápis, co byl u vchodu do té lákavé oblasti. A hele, nuda pláž, došlo nám po důkladném prozkoumání oné cedulky. Né, že by někdo byl nějak výrazně proti nudismu, avšak nikdo se k němu nijak nehlásil a ani hlásit nechtěl. Tedy to jsme si alespoň mysleli.

Jenže pláž za plotem byla opravdu mnohem lákavější než ta naše, a tak byla vznesena otázka, zdali by tam někdo nešel na výzvědy. Kdyby nezaregistroval žádné nebezpečí, tak bychom využili krásné a snad i prázdné pláže. Nejdříve se nikdo nehlásil a všichni se tak nějak automaticky domnívali, že se ani nikdo nepřihlásí. Ono vlastně proč by ano, vždyť ta pláž, na které jsme byli, nebyla vlastně tak úplně špatná. Najednou se ale zvedl jeden z členů skupiny, že tedy jde, a rozběhl se směrem k nuda pláži. Pak se zvedli další dva členové a po chvíli ještě dva další. Všichni čtyři se rozeběhli za prvním „odvážlivcem“. My, kteří jsme zůstali na původním místě, jsme se jen smáli.

Pořádný smích měl ale teprve přijít, když se vrátila naše výzvědná skupinka se zjištěním, že na nuda pláži už je jiná expediční skupina!

Rozálie Kopecká (15 let)
Rozšiřování povědomí o první pomoci
a častých smrtelných onemocnění na Českolipsku

Expediční reportér přináší příhody a příběhy různých autorů
od jednotlivých výzkumných skupin, které během bádání v terénu zažili.