Příběhy z našich cest: Válení pneumatik & Oběd na Hradčanech
Tento zážitek se udál druhý den naší práce v terénu, kdy jsme potřebovali přiválet pneumatiky na hřiště, které jsme se spolu s dětmi v Ploužnici rozhodli postavit. Pneumatiky byly naskládané v lese mezi několika rozpadlými domy, asi 1 km od hřiště, ale sešlo se nás tam hodně (pomáhaly nám i místní děti), takže nebylo tak těžké je na hřiště odválet. Na místě bylo nepřeberné množství pneumatik, ale my jsme vybrali jen ty vhodné (měly být co nejtvrdší). Pneumatiky barvily jak uhel, a tak jsme se předháněli, kdo má černější ruce a kdo bude válet rychleji. Pneumatiky nám občas spadly na bok a byla pěkná dřina je zvedat.Asi v půlce cesty mi jeden kluk vyprávěl příběh, jak jedna paní hodila své dvě malé dcerky do zříceného domu po vojácích, a od té doby v domě straší a děti tam teď nesmějí samy chodit. Prý se tam sama od sebe pohnula plechovka! Cesta mi při takovém vyprávění rychle utekla.
Konečně jsme dovalili pneumatiky až na hřiště, ale další dny jsme zjistili, že jich potřebujeme jen asi polovinu. Použili jsme ty nejlepší z nich a zbytek pneumatik jsme odvalili zase pryč.
Oběd na Hradčanech
Téměř každý den jsme měli oběd asi 300 metrů od srubu, ve kterém jsme bydleli. V pondělí druhého týdne jsme se domluvili s archeology a biology na společném obědě, který byl na jiném místě, ve tři kilometry vzdálených Hradčanech. Když jsme došli na velké hradčanské letiště, zahlédli jsme v dálce archeology a napadlo nás, že bychom se na ně mohli podívat Kryštofovým dronem. Když se nad nimi objevil, všiml si ho Samuel, který na něj začal ukazovat prostředníček. Vojta H. se tak rozohnil, že začal po dronu házet kameny. To mu ale Samuel rozmluvil, a tak po něm házel jen šišky. Kryštof se dal s dronem na taktický ústup. Skupiny se sešly na oběd a daly si usmiřující květák s bramborami.
Jakub Nekvasil (12 let)
Sar sal? aneb Gadžové a Romové
Sar sal? aneb Gadžové a Romové
od jednotlivých výzkumných skupin, které během bádání v terénu zažili.